Title-2017
návrh ke zpracování VVURÚ

Časté dotazy


Připomínky k návrhu plánu

Můžu už podávat připomínky k návrhu plánu?

Zatím ne. Návrh Metropolitního plánu zveřejnil IPR Praha na podnět Rady hl. m. Prahy ještě před začátkem oficiálního projednávání podle stavebního zákona. Očekáváme, že projednávání by mohlo začít v průběhu roku 2018.

Až začne oficiální veřejné projednání, tak bude mít každý možnost připomínku podat. IPR Praha se bude snažit veřejnost do té doby dobře informovat pomocí vysvětlovacích videí, brožur, webových stránek, dotazníku k podnětům a dalších podkladů. Cílem je, aby lidé podávali věcně formulované připomínky a aby co nejméně z nich plynulo z nesprávného pochopení Metropolitního plánu.

Plochy veřejné vybavenosti

Zajišťuje Metropolitní plán plochy pro veřejnou vybavenost?

Ano, návrh Metropolitního plánu vymezuje plochy pro novou veřejnou vybavenost na základě analýzy deficitů veřejné vybavenosti a požadavků městských částí. Díky novému přístupu plán umožňuje na rozdíl od současného územního plánu umístit občanskou vybavenost kdekoliv v lokalitě s obytným způsobem využití i bez konkrétního vymezení funkční plochou a hlavně aniž by byla potřeba změna územního plánu.

To umožní flexibilně reagovat na důsledky demografických změn, jako je v současné době nedostatek mateřských školek, či domovů pro seniory.

Návrh Metropolitního plánu dělí veřejnou vybavenost na občanskou (např. školy, školky, domovy seniorů, kostely a obchody), komerční (větší obchodní domy, prodejní haly apod.) a rekreační vybavenost (např. fotbalová hřiště, tenisové kurty apod.). Pro všechny typy vymezuje návrh plánu na území Prahy buď konkrétní plochy, nebo je vymezuje v transformačních a rozvojových územích pomocí bodu s definovaným okolím, či procentem.  Pokud je návrh plánu zakresluje do konkrétní plochy, tak jejich polohu často návrh přebírá z platného územního plánu a aktuálnost vymezení byla konzultována se zástupci městských částí. Ve středně velkých transformačních a rozvojových plochách využívá návrh regulaci bodem s definovaným okolím. Bod reprezentuje konkrétní rozlohu plochy, která musí být rezervována pro veřejnou vybavenost v definovaném okolí.

V největších transformačních a rozvojových plochách navrhuje Metropolitní plán veřejnou vybavenost za pomoci procentuálního vyjádření. Návrh pomocí procenta vyjadřuje minimální plochu, která musí být rezervována pro občanskou vybavenost, ale neříká přesně, kde má budova vybavenosti být. Proč? Případné umístění vybavenosti na konkrétní místo by bylo velmi složité zdůvodnit ve chvíli, kdy ještě neexistuje podrobná představa, jak má být území uspořádáno (není jasné, kde mají být ulice, náměstí, parky a kde stavební bloky a variant je mnoho).

Pokud by Metropolitní plán vymezil veřejnou vybavenost do konkrétní plochy bez podrobnějších studií, bylo by takové umístění závazné i pro podrobnější dokumentace (např. územní plán části Prahy, regulační plán či územní studie), která by jej nemohla zpřesnit nebo umístit chytřeji tak, aby vybavenost navazovala na ulice, parky a městskou hromadnou dopravu. Budovy občanské vybavenosti také často hrají v rámci čtvrtí z hlediska prostorové kompozice dominantní úlohu a jsou umísťovány na kompoziční osy či do jiných exponovaných poloh.

V hlavním výkrese jsou zobrazeny pouze návrhy veřejné vybavenosti, vymezení ploch stavové veřejné vybavenosti se nachází v závazném schématu číslo 8 návrhu Metropolitního plánu.

Zahrádkové osady

Jak Metropolitní plán ochraňuje zahrádkové osady?

Funkční zahrádkové osady, ať už jsou součástí zastavitelných nebo nezastavitelných lokalit, zůstávají plošně (plochou struktury krajiny) vymezeny jako zahrádkové osady se zvláštním režimem povolování staveb zakotveným v Pražských stavebních předpisech. Zahrádkové osady, které se již postupně přeměnily na bydlení, návrh Metropolitního plánu vymezuje jako součást zastavitelného území a navrhuje je k transformaci na obytné využití.

Naopak ty, které již přestávají fungovat, stejně jako zaniklé osady, navrhuje Metropolitní plán k přeměně na přírodní plochy, které mohou být součástí navrhovaných parků.

Návrh Metropolitního plánu přistupuje k zahrádkovým osadám individuálně na základě podrobného průzkumu území (katalog zahrádkových osad a terénní průzkum územně analytických podkladů). Aktuální stav jednotlivých zahrádkových osad zpracovatel konzultoval se zástupci městských částí v roce 2015. Pouze zástupci městské části Dolní Chabry nás informovali o záměru vytvořit novou zahrádkovou osadu, kterou zpracovatel do návrhu MPP zapracoval.

Lokality pro výškové budovy

V jakých místech umožňuje Metropolitní plán výškovou zástavbu?

MPP vymezuje několik oblastí, kde je možné výškové hladiny doplnit a dokončit tak kompozice buď v minulosti zamýšlené, nebo kompozice náhodně vzniklé, avšak nedokončené. Místa, respektive pohledy na ně, kde MPP dominanty navrhuje, jsou prověřena sériemi vedut, které jsou součástí závazné části a odůvodnění. Taková místa jsou například na Pankráci, ve Vysočanech, či v Holešovicích.

MPP je plánem stabilizujícím: na většině území potvrzuje stávající výškovou hladinu (na více než 80 % ploch, kde je výška definována, je číslo regulace odvozeno od stávající výšky zástavby), a chrání tak kompozičně dokončené části panoramatu Prahy. Zvláštní pozornost je věnována ochraně historického jádra Prahy, vymezeného trojúhelníkem Pražský hrad – Vítkov – Vyšehrad. Nezapomínejme, že společně s Metropolitním plánem jsou v území také určující limity využití, jakými může být památková ochrana (zejména v centrální části Prahy), ochranná pásma technických staveb (např. plynovody, vedení vysokého napětí apod.)

Pankrácká pláň. Jako důležité chápeme především dokomponování centrální části pláně domy s výškou v obdobných parametrech, jakou mají stávající objekty. Výškové budovy zde nejsou žádnou novinkou - výšková zástavba se tam plánuje a vzniká již od 20. let 20. století.

Jižní osa, tedy pruh území zhruba kopírující trasu metra C a průběh severojižní magistrály. MPP zde navrhuje několik jednotlivých dominant jako doplnění nedokončených kompozic stávajících sídlišť.

Vysočanské údolí. V území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany se vyšší domy koncentrují již dnes. Právě údolí Rokytky chápeme pro jeho terénní utváření jako území, kde by se mohla odehrávat výstavba vyšších domů. Maximální výškovou hladinu odvozujeme od Residence Eliška, která je s 25 podlažími (94 m) nejvyšším bytovým domem v České republice.

Evropská ulice. Významná třída, která spojuje mezinárodní letiště a centrum města by se v budoucnu mohla stát bránou do Prahy. Tedy významným a živým bulvárem, který cestující z letiště nenechá na pochybách, že právě vjíždí do evropsky významné metropole. Metropolitní plán zároveň zajišťuje přísnou nezastavitelnost Divoké Šárky.

Vymezení územního systému ekologické stability ÚSES

Jak Metropolitní plán chrání biokoridory a biocentra územního systému ekologické stability (ÚSES)?

Biokoridory a biocentra, prvky, které dohromady skládají územní systém ekologické stability (ÚSES), jsou vymezeny buď „v přesných hranicích“, nebo pomocí nového nástroje „v prostoru k upřesnění“, a to například tam, kde vede biokoridor přes plochu pole. Pro naplnění minimálních plošných parametrů biokoridoru je možné ho vymezit přes pole v mnoha variantách. Proto jsme ho vymezili v rozsahu celého pole, a k jeho zpřesnění může dojít například v rámci komplexních pozemkových úprav.

Ochrana krajiny za městem

Jak Metropolitní plán chrání otevřenou krajinu?

Nezastavitelnost otevřené krajiny je potvrzena nejen dobře čitelnou hranicí zastavitelného území, ale také vymezením krajinného rozhraní, které je součástí otevřené krajiny. Metropolitní plán umožňuje v otevřené krajině, která je zobrazena pomocí ploch struktury krajiny, pouze zlepšovat její ekologickou stabilitu. Les je ze škály krajinných ploch ekologicky nejstabilnější plochou, pole je nejméně stabilní. To například znamená, že z louky je možné udělat les beze změny územního plánu, naopak změnu uskutečnit beze změny ÚP nelze.

Některé městské části vyžadují vymezit plochy lesa jako protihlukové opatření u pražského okruhu, to je jedno z témat, které se s pořizovatelem a dotčenými orgány stále diskutuje. Metropolitní plán zalesnění nebrání kdekoliv beze změny územního plánu. Plochy pro zalesnění vymezuje návrh v přesných hranicích ale pouze tam, kde IPR dostal od odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. prahy konkrétní záměr zalesnit, nebo kde zalesnění definuje nadřazená dokumentace ZÚR (právní stav po aktualizaci č. 1). Předpokládáme, že pokud dojde během projednání k dohodám mezi odborem ochrany prostředí a zástupci městských částí o některých dalších konkrétních záměrech zalesnění, do Metropolitního plánu se tyto plochy v rámci aktualizace dat promítnou.

Zastavitelnost parků

Proč jsou pražské parky součástí zastavitelného území?

V rámci prezentací Metropolitního plánu se často objevuje dotaz na ne/zastavitelnost parků. Ve skutečnosti má tato otázka spíše legislativní charakter vzhledem k tomu, že podle zákona (paragraf 58 stavebního zákona) musí všechna veřejná prostranství být součástí zastavitelného území.

Metropolitní plán však zástavbu budovami v parcích neumožňuje a definuje je jako nestavební bloky s přesně popsanými podmínkami pro zástavbu. V praxi to znamená, že v nich není možné stavět, pouze je zde možné realizovat drobné prvky, které rozvíjejí rekreační způsob využití. Mohou tu tedy vzniknout například nové cesty pro pěší, osvětlení, lavičky, altány, toalety nebo třeba kiosky s občerstvením, či zahradní restaurace a to na základě jejich hierarchického zařazení, které je zobrazeno v hlavním výkrese a schématu č. 2 – hierarchie uličních prostranství a parků.

Pojem park je v návrhu Metropolitního plánu používán jako zastřešující pojem, který hovoří o snaze návrhu Metropolitního plánu iniciovat vznik kvalitních přírodních ploch ve městě, které budou veřejně přístupné, dobře prostupné, udržované a tudíž užívané. Pojem park ovšem nehovoří o fyzické podobě území. Parkem může být lesní porost s cestami, stejně jako rozsáhlá louka. Každý park je v plánu jasně vymezený a má svůj identifikační kód a jméno, které je vypsáno v krycím listu lokality.

Rozvoj malých městských částí

Jak přistupuje Metropolitní plán k rozvoji menších městských částí v otevřené krajině?

Metropolitní plán respektuje menší městské části jako samostatná sídla v krajině s vlastním charakterem a identitou. Metropolitní plán nepodporuje srůstání vesnic mezi sebou ani jejich neopodstatněné zvětšování.

Jedním z principů Metropolitního plánu je, že nenavrhuje zástavbu v krajině za městem. V jazyku územního plánování tento princip znamená, že Metropolitní plán nevymezuje rozvojové plochy nad současný právní stav stanovený v platném územním plánu z roku 1999. Jsme si vědomi, že toto pravidlo, ve chvíli, kdy je aplikováno na malá sídla v krajině (zejm. městské části na okraji Prahy), která nemají možnost přestavby v rámci stávající zástavby, může zastavit jejich přirozený rozvoj. Přesto zpracovatel Metropolitního plánu v současné chvíli nevymezuje rozvojové plochy ani v takovém případě, ale předpokládá, že jejich vymezení bude předmětem diskuzí v projednání a, pokud se prokáže jejich potřeba, budou do plánu posléze transparentně zaneseny.

Rozšiřování zástavby do krajiny

Proč Metropolitní plán omezuje rozvoj města do otevřené krajiny?

Jedním ze základních principů Metropolitního plánu je omezení rozpínání zástavby města do otevřené krajiny. V případě Prahy je zástavba do krajiny neopodstatněná - Praha totiž disponuje množstvím nevyužitých ploch a brownfieldů v rámci města. Rozšiřování zástavby na úkor krajiny je navíc neekonomické, neekologické a nekoncepční.

Podle výpočtů IPR Praha má Praha uvnitř města tolik volných zanedbaných ploch vhodných pro vznik nových městských čtvrtí (např. nádraží Smíchov, Nákladové nádraží Žižkov, nádraží v Bubnech, brownfield ve Vysočanech a další), že by se tam při zachování současné hustoty zalidnění hlavního města vešlo na 430 tisíc nových obyvatel. Takový počet odpovídá nejodvážnější variantě demografické prognózy pro horizont roku 2050. Podle realističtější střední varianty prognózy se do Prahy přistěhuje asi polovina tohoto počtu obyvatel.

To znamená, že Praha nemusí zabírat okolní volnou krajinu, aby dokázala zajistit poptávku po nových bytech včetně nutné výstavby bytů, vhodných pro obnovu bytového fondu.

Proto Metropolitní plán nepřebírá rozvojové plochy, které současně platný územní plán chápe jako rezervní. Tím výrazně omezuje růst města do otevřené krajiny a naopak směřuje energii do vnitřních nevyužitých částí města.

Ochranný les

Jak Metropolitní plán zajistí, aby naši městskou část od chystaného Pražského okruhu chránil les?

Návrh Metropolitního plánu pomocí indexu ekologické stability zajišťuje, že všechny změny v otevřené krajině musí směřovat ke zlepšování ekologických vlastností krajiny. Les je z pohledu ekologické stability nejstabilnější plochou, což v praxi znamená, že zalesňovat území je možné vždy beze změny územního plánu.

Některé městské části přesto chtějí přímo vymezit plochu pro zalesnění zejména v místech podél Pražského okruhu a dalších velkých dopravních staveb. To podle navržené metodiky Metropolitního plánu není nutné, nicméně pokud na vymezení území k zalesnění městská část přesto trvá, doporučujeme jí podat připomínku v projednání a rozšíření ploch dojednat během oficiálního projednání návrhu Metropolitního plánu s odborem ochrany prostředí MHMP, který následně zalesnění organizuje a realizuje.

V některých plochách je zalesnění vymezeno zelenou šrafou transformace s přírodním způsobem využití. Tyto plochy jsou vymezeny na základě podnětu odboru ochrany prostředí MHMP či na základě respektování nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR (právní stav po aktualizaci č.1).